Vánoční tradice

Dodržujete doma některou z vánočních tradic? Například tradiční jídlo – bramborový salát a kapr už by snad měli být na seznamu UNESCO. Ale každý jsme jiný, a ne všichni si toto vánoční jídlo dopřávají. Jak to máte vy? Pojďte si s námi projít různé hezké české, ale také celosvětové tradice, třeba se v některých najdete.

Vánoční tradice u nás v Čechách

Kde se vzal stromeček?

Živý ve stojánku, živý v květníku či umělý, skoro všichni ho o Vánocích doma máme. Kde se vzal tento rozšířený symbol Vánoc? V Čechách se první stromek objevil v roce 1812. Jan Karel Leibich, tehdejší ředitel Stavovského divadla, s ním vyzdobil Libeňský zámeček. V českých rodinách se stromeček zabydlel až o několik desetiletí později. Jako tehdejší ozdoby posloužily perníčky a papírové ozdoby.

Ale původ stromečku sahá až ke Keltům a Germánům. Ti zdobenými stromky a větvemi oslavovali boha slunce a zimní slunovrat. Stromeček byl prostě velká hvězda už odedávna.

Dávání dárků

Tato tradice má své hluboké kořeny. Ve středověku byla tradice obdarovávat služebnictvo. Dávali jim hlavně šaty, jídlo a drobné finance jako prémie ke mzdě.

Až v 19. století se tradice dávání dárků rozjela naplno. Na Štědrý den dostávaly dárek i děti v těch nejchudších rodinách (třeba jablko). Děti pak věřily, že jim dárky dává Ježíšek, a i z maličkostí byly nadšené.

Vánoční cukroví

Sladké maličkosti, které nám zdobí vánoční stůl, jsou snad v každé česká domácnosti. Cukroví je další tradice, bez které si Vánoce nedokážeme představit. Vůně vanilky a cukru, to už prostě patří k českým svátkům. Chcete se inspirovat novými recepty, podívejte se na předchozí článek.

Zlaté prasátko

Když nebudete do západu slunce na Štědrý den jíst, tak uvidíte zlaté prasátko. Říkali vám tohle rodiče? A viděli jste to prasátko někdy? U nás doma nikdo nikdy prasátko neviděl … Asi proto, že jsme jedli k obědu čočku (což je další zvyk), abychom měli příští rok hodně peněz a hojnost.

Tradice s prasátkem se dodržuje už od středověku. Tehdy se během celého Adventu dodržoval půst, aby pak lidé viděli zlaté prasátko. To byl symbol štěstí. Tento zvyk se v Čechách dodržuje velmi hojně bez ohledu na náboženskou příslušnost.

Jak ukázat dětem opravdové zlaté prasátko? Zkuste fígl, který už je vymyšlený. Pomocí odlesků světla a zrcátka nasviťte třeba sošku prasátka (jestli máte doma). Můžete také sledovat až se objeví první hvězdy na obloze, ať mají ti nejmenší aspoň nějaké prasátko.

Jmelí

Vánoční ozdoba, která je vlastně škůdce na stromech, ale o Vánocích udělá tu pravou parádu. Zlaté, stříbrné nebo přírodní zelené. Jmelí si spousta Čechů nenechá ujít. Všichni asi známe a víme, že se pod ním máme políbit s milovanými. Proč to tak je? Tradice říká, že líbání pod jmelím na Štědrý den nám zajistí dostatek lásky po celý příští rok.

Krájení jablíček

Toto je taková tradice, která podle nás má oddálit rozbalování dárků. Děti nedočkavě čekají, až se budou moct vydat ke stromečku a odhalit, co je čeká. Mezitím si rodiče užívají jejich napětí, a ještě rozkrojí jablko.

Jak číst z jadřince? Hvězdička znamená štěstí a zdraví v příštím roce. Zkažený jadřinec znamená nemoc a tvar kříže pak smrt. Všem přejeme, aby v tom svém jablku našli krásnou hvězdičku.

Zpívání koled

Staročeským zvykem je zpívání koled u vánočního stromečku. Dřív se zpívaly koledy u stromečku každý den, když byl doma. Dneska si spíš koledy pustíme jako nahrávky. Jestli si ale chcete některé připomenout, tak se inspirujte třeba zde.

Mezi méně časté tradice patří třeba: házení pantoflem, odlévání olova, pouštění skořápek. Držíte doma některou z těchto tradic? Odlévání olova nám všem do paměti vryl film Pelíšky, kde pan Kodet nezapomenutelně lije olovo do lavóru. Z odlitku pak můžete věštit, co se bude dít v budoucnosti. Tento zvyk prý teď zažívá renesanci a znovu se vrací do domácností.

Házení pantoflem je historický zvyk, který je určený dívkám. Házet pantofel se může z ruky nebo vykopnout přímo z nohy. Pravá nebo levá údajně nehraje roli. Základ je stát zády ke dveřím a pantofel hodit nebo kopnout za sebe. Když špička pantofle míří ke dveřím, tak se údajně slečna do roka vdá. Pokud bude špička otočená jiným směrem, tak si dívka ještě může užívat svobodu. Což možná dnes většina dívek preferuje.

Ideální tradice, která se dá dodržovat s dětmi, je pouštění skořápek. Je to taková poetická chvilka, kdy hoří plamínky v lodičkách a světélka se odráží v dětských tvářích. Prostě krásná rodinná událost plná lásky. Je jednoduché si skořápky vyrobit doma. Vezměte rozpůlené skořápky vlašských ořechů a dejte do nich malinkou svíčku, případně knot, který zakapete voskem. Dají se také koupit hotové voňavé plovoucí svíčky z včelího vosku.

Jak na to? Lodičky pusťte do větší nádoby s vodou. Dobře sledujte, kam loďky plují, protože to ukazuje, jak se vám bude dařit. Když se lodička pustí doprostřed vodní plochy, tak to znamená, že se vydáte na cesty. Doma se budete držet, když loďka pluje u krajů. Skořápky také mohou plout spolu, to značí silné citové pouto osob, které lodičky vypustily. Že vás čeká dlouhý a šťastný život poznáte, když svíčka dlouho hoří.

Vánoční tradice ve světě

USA

Kdo by neznal Santa Clause, který 25. prosince v Americe sestoupí komínem a nadělí dětem dárky. Ty dává pod stromeček, ale také do punčoch se jmény členů domácnosti. Děti mu za tuto nadílku připraví sušenky a mléko.

Typicky americké je precizní zdobení domů světýlky. Některá sousedství ve víru soutěživosti pořádají klání o nejlépe nazdobený dům. Tady si vždycky vzpomenu na dům McCallisterů z filmu Sám doma.

Velká Británie

Ježíška v Anglii nehledejte. Britové mají Father Christmas, ten je podobný americkému Santa Clausovi. Na Štědrý den dají děti na krb punčochu a v ní pak na Boží hod najdou dárky. Samozřejmě jich mají také plno i pod stromečkem.

Britské sváteční jídlo je krocan s ořechovou nádivkou a pudink. Ale není to úplně klasický pudink, co známe v Čechách. Má tvar bábovky a připravuje ho celá rodina už dlouho před Vánoci. V pudinku se někdy skrývají drobné předměty (mince nebo prsteny). Ten, kdo některý předmět ve své porci najde, bude mít po celý další rok štěstí.

Austrálie

Vzdálenost Austrálie a jiné časové pásmo jim uděluje výsadu slavit Vánoce mezi prvními na světě. U protinožců si během Vánoc užívají vysokých teplot, proto tráví svátky venku na pláži. Ale to nic nemění na tom, že i v Austrálii mají sváteční tradice. Husa, kachna, mořské plody či saláty jsou na australských vánočních tabulích jako doma. Stejně jako v Anglii přichází na Boží hod ráno Father Christmas.

Německo

Německé oslavy jsou hodně podobné těm našim českým. Zdobení domů, betlémy a adventní věnce jsou také jejich specialita. Weihnachtsmann (tedy Vánoční muž), navštěvuje na Štědrý den domácnosti. Má dlouhé zrzavé vousy a naděluje dárky. Vánoční jídelníček je rozmanitý, záleží na konkrétním regionu. Němci si dopřávají smažené ryby, pečené kuře nebo kachnu. Ale největší hody mají v Německu až na Boží hod a ne 24. prosince.

Francie

Otec Vánoc se ve Francii jmenuje Père Noël. Se Santa Clausem mají společné to, že i Père Noël rozdává dětem dárky do připravených punčoch a někdy i bot.

Francouzi jsou známí svou kuchyní a stolováním. Tradiční sváteční večeře má několikero chodů a trvá několik hodin. To je prostě Francie. Chuťové pohárky si Francouzi tříbí pečenou husou nebo krocanem s kaštanovou nádivkou. Na svátečních stolech se také často objevují francouzské speciality, jako jsou ústřice nebo kachní foie gras.

Jak si udělat pořádnou vánoční atmosféru?

Je na každém, jak se cítí dobře. Vánoční atmosféru dělají maličkosti. Být s rodinou a blízkými, se kterými je nám dobře. Vytáhnout sváteční výzdobu, kterou máme doma už deset let, ale pro nás jsou z ní prostě cítit Vánoce. Jít na večeři a neslavit klasické Vánoce je také úplně v pořádku.

Tu pravou vánoční atmosféru dělají tradice, na které jsme doma zvyklí. Nemusí to být nic historického a ani nic podle učebnice, úplně stačí, když je to naše a cítíme se v tom dobře.

Přejeme vám, ať si ze svých vlastních zvyků poskládáte krásnou vánoční atmosféru a užijete si pohodové svátky.